Život je prostě mrcha, nelze nikoho oduszovat za jakákoliv rozhodnutí, záleží jen a jen na každém. Jestli to zvládneš a rozkoušeš, ne obet kvůli dětem, to nefunguje,tak tomu nechej čas. Já jsem byla v podobné situaci a já to prostě neustála, ač jsem neměla kam jít, dům sw bazénem vbyudovaný společnými silami byl bohužel napsán na matku, dvě dcery, rpostě jsem to řízla. U nás šlo o sex, můj muž začal ujíždět s kolegyní na jistých praktikách, vše prasklo a já ho viděla najednou jinýma očima a nešlo to zpátky. Ve 40, sbalila dvě dcery, segra vzalůa na sebe hypoteku,nelituju ničeho, bylo to těžké, nedostala jsem ani korunu, po 16 letech makačky,ale ti nahoře mi přihráli nového chlapa, začali jsme znovu a navíc v 41 se mi narodila holčička a ted na prahu 43 čekam za dva týdny holčičku čtvrtou, já jsem prostě tip, že bud jsem senzační a nejlepší a jednička nebo nic, i za cenu, že prostě o vše přijdu,ale mám kolem sebe i případy, které to zvládly,ale jedině,když se opravdu v sobě odpustí,jinak je to na houby a děcka to vnímají taky, že matka se obetovala,pak to stejne omlati o hlavu, reknou mela sis nekoho najit a byt stastna, jako se to stalo me pritelkyni, když ji decka vyletly z hnizda