Docela by mne zajímalo, zda je tu někdo, kdo svému dítku pouze nedomlouvá, když něco fakt provede, ale dá mu klidně pár přes zadeček? Když čtu různé články atd., přijdu si pomalu jako terorista. Mám syna, necelé 2 roky. Ač jsem byla několikrát nahlodaná těmito články, že budu synovi vždy jen domlouvat, vysvětlovat, domlouvat a znova trpělivě vysvětlovat, realita mne vrhla zcela jinam.
Syn je dosti akční, chodí od 10-ti měsíců, všude leze, šťourá, mačká atp. Normální situace v tomhle věku, jak jistě myslí nejedna z maminek. Ale když neustále zapíná sporák, strká tam ruce(troubu nevyjímaje), vybíhá do silnice, nechce držet za ruku ani na přechodu, šťourá nejraději ve videorekordéru (ještěže na zásuvky aspoň vymysleli záslepky!), montuje ze zapojených lampiček žárovky a tak a tak a tak, jasné NNEE, to se NEDĚLÁ!! PÁLÍ!! - to na něj nikdy neplatilo...holt jsem přešla na jinou výchovu a holt sem tam plácnu..přes ruku, z čehož si také nikdy nic nedělal, plácnu i po stehýnku-na zadečku má plenu, tam by to jaksi nepocítil
Občas stačí např.venku silně zakřičet Stůj! a sem tam to i vyjde a fakt se už zastaví. Ale všemu předchází to plácání, jinak neposlechne a neposlechne. Nepřijde mi, že bych své dítko nějak terorizovala, i když se to jistě mnohé z vás může zdát. Se synem máme moc hezký vztah, tulíme se vzájemně, pusinkujem, hrajeme si, hodně se smějeme a je nám fajn. Jen prostě, když fakt něco NESmí, musí dostat plácnuto..
jinak to nejde. Já sama taky dostávala pár facek a nemyslím si, že by to na mne zanechala nějaké šílené následky (nehovořím nyní o "týrání" dětí,nebo silných fyzických trestech! aby si to někdo nepřekroutil) Tak a do mne, zastánkyně "pozitivní" výchovy bez facek...