Já si myslím, že tohle faktem není. Souhlasím s Pawllou a Štěpankou.
Já dostávala zásadně jen facky a pohlavky, a synové ode mne nedostali ani jeden.
Taky občas syna plácnu, ale vždy když je to v situaci, že by ohrozil zdraví své nebo ostatních. Zkoušela jsem dlouho a trpělivě vysvětlovat staršímu synovi (když měl dva roky) dokola, že nesmí skákat do cesty a podobně, nepomáhalo to, jednou jsem ho přes zadek plácla, a už do cesty nevlezl.