Pilar, to se pleteš, ale chápu, chybí ti vnitřní prožitek. Někdy tě dětství a dospívání poznamená tak, že ač hluboko vnitřně i ten optimista být můžeš, přestaneš jim být a život se ti změní doslova v peklo. Jsi uzavřená v koloběhu vlastních vědomých i nevědomých negativních myšlenek, které se točí stále dokola a je velmi, velmi těžký z nich najít východisko, rozetnout ten kruh. Podařilo se mi to až za hodně dlouho, i když se to postupně zlepšovalo. Ale uznávám, že důležité je aspoň občas chtít a já to světlo v tunelu pořád tak nějak viděla a upínala se v těch příšerných stavech k němu.