Šla jsem rodit s tím, jak už taky někdo napsal, že když porodily miliardy matek, musí to jít. Porod začal ve čtvrtek ráno, skončil o půlnoci z neděle na pondělí. Dcera zemřela druhý den, já se probrala až za dlouho. Praskly mi břišní svaly a oční nervy. Od doktora při propouštění dostala radu, že si už nemám pořizovat dítě, ale radši psa. Dodnes nemůžu ani projít kolem Apolináře.
Devět měsíců druhého těhotenství bylo peklo na zemi. Prožila jsem je ve stínu smrti, nedokázala si představit, že to může dopadnout dobře. Druhý porod začal v pátek večer a skončil opět o půlnoci z neděle na pondělí. Ale věnoval se mi skvělý personál a dopadlo to dobře. Ne, že bych si to chtěla zopakovat, ale dítě stojí za to.