Před lety jsem navštěvovala psychologickou poradnu s problémem -asi žárlivosti-? Měla jsem problém s tím, že partner byl často mimo domov a já sama doma s dítětem, připadala jsem si opuštěná, nechaná pozadu... zkrátka, že on zažívá něco, co já nemohla... trošku mě rozebrali, řekli nějakou kouzelnou větu, která tehdy fungovala ... zkrátka srovnala jsem se.
A dnes to mám zpět, zase mi vadí, že je někde, kde evidentně nutně být nemusel, já jsem doma zavřená s dětmi, dcerka má antibiotika, počasí na nic, připadám si, že jsem jak ten kůl u plotu, co pořád na něco(někoho čeká) a on si někde užívá...ach jo, zase jsem zralá na Chocholouška