Takhle jsem se já pohádala s tchýní, když si chtěla pozvat neteřku na návštěvu v době, kdy holka měla neštovice a já tam byla na návštěvě s klukama. Mladší měl rok a půl, já v té době spala max 4 hodiny v noci, unavená jak blázen a měla jsem obavy, jak by malej ty neštovice zvládal, to, že měla holka lehkej průběh, přece ještě neznamená, že moje děti to taky tak budou mít, že jo. Kdyby byly mladšímu 3 roky, tak neřeknu, ale takhle jsem to riskovat nechtěla, ale celý víkend jsem poslouchala, jak jsem zbytečně úzkostlivá a že by se nic nestalo a kdesi cosi. Jinak neteřka bydlí v sousední vesnici, takže ji má doma nakvartýrovanou 5 dní ze 7, my jezdíme tak 1x za měsíc, protože to máme přes celou republiku. No, nakonec jsme si to vysvětlily. Taky si ráda rozhodnu o tom, čemu svoje děti vystavím a nechávám okolí, aby se taky rozhodlo.