žijeme na jiném kontinentě než zbytek rodiny, podporu od rodiny bych neměla žádnou (myslím finanční). Takže samozřejmě máme různé záchranné brzdy. Pojištěnou hypotéku (kdybychom přišli o živitele rodiny, tak abychom neskončili na ulici), životní pojistky (ono upřímně - i kdyby se něco stalo se mnou - tak se manžel nedoplatí za různé hlídání atd.)
Pokud bych měla splacenou hypotéku, zřejmě bych dvě děti utáhla i z průměrného platu.

Nicméně doba, kdy jsem byla doma s miminem a batoletem, mě nervovala dost taky. PRávě ten pocit bezmoci, co bych dělala, kdyby.... takže jsi určitě normální, holt ženská vždycky myslí i na ty zadní kolečka... akorát bych manžela fakt přesvědčila alespoň na nějakou tu pojistku...