Mně přijde odrážedlo (kolo bez pedálů) jako supr věc, náš kluk (2r8m) jezdí docela rychle (stíhám ho svižnou chůzí) a rovnováhu drží výborně, skoro si říkám, že bychom mohli zkusit šlapací kolo. Nedávno jsme zkusili tříkolku a neušlápl ji (možná měla moc malý poloměr těch šlapek, nevím, byl to první pokus).

Nemyslím si, že by "divoké" nebo "neposlušné" dítko mělo mít šlapadla proto, aby ho brzdila v pohybu. Jak víš, že ho to bude bavit, že nesleze a nebude po silnici lítat pěšky? Pohybovat se v blízkosti provozu relativně bezpečně se bude muset naučit tak jako tak, jako cyklista i jako pěšák. Ani nevím, jak jsme to zvládli my, tak nějak je syn od malička vedený k tomu, aby na sebe dával pozor sám, ví, že po silnici jezdí auta rychle, než jsem se mohla spolehnout, že se bude držet na chodníku, byla jsem vždy na blízku, abych mu zabránila do silnice vjet. Řvaním bych ho to neučila, řvaní si nechávám v záloze, když vzácně dojde k situaci, kdy je třeba ho okamžitě zastavit. Jinak by byl vůči výkřiku "stůj" zcela imunní a navíc asi taky frustrovaný a zmatený. Ideální by asi bylo alespoň zpočátku vyhledávat místa, kde je provoz minimální nebo žádný - co nějaké zpevněné polní a lesní cesty třeba?