Očičko, tak ono když Ti nemůže říct, co bych říct chtěl, tak to je dost frustrující.

Na Bojkovi to bylo hrozně dobře vidět - vztekal se každou chvíli až do doby, co jsem začla používat znakovku... pak z něj byl během 14 dní úplně jinej člověk. Nemusel stát, řvát a čekat, jestli to rozluštim, když moh ukázat, co chce...

Ale neslyšící Evička ode mě ze třídy, tak to dělá taky a u ní nevim přesně proč - třeba v pátek jme si na obědě sedly s kolegyní k jednomu stolu a ona evidentně chtěla sedět s námi, ale tác s jídlem jí nesla ta kolegyně (páč Evička tvrdí, že ho neunese, což jí teda moc nevěřim ) a ta ho prostě položila vedle svýho... a Evička okamžitě pláč. Tak jí obě ukazujem, že musí říct, co chce, ale ona ne... pořád pláč... až na několikátý vyzvání, že musí mluvit, ukázala, že chce sedět proti ní a ne vedle ní...
Chápete někdo proč to neukáže rovnou a doufá, že se dovtípíme, když se jí opakovaně potvrzuje, že to nefunguje?