Mám podobně tvrdohlavou dceru, které je 18 měsíců. Zatím se netrap, proto se tomu přeci říká období prvního vzdoru. (Ale taky závidím matkám, které ani nepoznají, že jejich dítě vzdoruje.) S jídlem jsme na tom tedy dobře, dcera jí docela dost věcí a další pomalu zkoušíme (vyjde to třeba až na desátý pokus, ale zkoušíme). Pokud jde o mluvení: "nenene" znamená, že se zlobí, že jí něco nejde nebo jí někdo něco zakázal, "máma" znamená, že chce něco podat, utřít, někam vysadit, prostě pomoct, "táta" je skutečně výraz pro tátu. Potřebu dalšího hovoru zatím nemá. Zvířátka napodobovat odmítá, umí jen "takhle je veliká" a tleská, když má radost nebo se jí něco povede. Z říkaček uspěla jen "vařila myšička" a "šiju boty", jinak ji to nebere. Pohádka ji nezabaví, jen znělka kouzelné školky. A nejvíc ji zajímá, kam se dá vylézt, doběhnout, skočit, spadnout... Je to jeden z odstínů normálního chování.