Pul roku je hodne casu a za tu dobu se uz pekne muze zabehnout spousta stereotypu, ktere se pak hooodne spatne odbouravaji! Navic muze dojit k odcizeni mezi otcem a ditetem, kdyz se matka bude takhle chovat.

A to, co si clovek nekde muze precist, bych brala trochu s rezervou Mam dve deti a ani u jednoho jsem tedy "slepice" nebyla ! O vetsinu veci jsme se s manzelem delili uz od pocatku, zaclo to v porodnici, kde jsem u starsiho synka po cisari byla trochu "handicapovana" a on maleho prebaloval atd. A samozrejmě to pokracovalo i doma. U obou kluku, kdyz jim bylo tak od 3 mesicu vys, tak jsme delali nekdy to, ze jsem je vecer poradne nakojila a vyjela si ne kole nebo sla cvicit - no a mezitim byli s tatou, jak jinak? Kojit nemohl, ale vsechno ostatni prece ano - tedy houpat, pritulit, prebalit, povidat/zpivat jim...

Rodice jsou oba dva, a to OD ZACATKU!

OK, maminka je jedinecna v tom, ze (v lepsim pripade) koji, tim je ta vazba dejme tomu tesnejsi. Ale jinak neni ZADNY duvod otec takhle degradovat a vysoupavat z jeho role! I na nej si dite tvori vazbu v prvnich tydnech a mesicich!!