Předesílám, že zatím doma žádného skoropuberťáka nemám, takže to bude jen teoretická úvaha.
Z mého pohledu Tvá dcera porušuje pravidla slušného soužití a to dost. Takže bych je s ní probrala, klidně i v diskusi s mladší dcerou. Požádala bych ji, ať si sama vybere nějaké z mnou navržených činností pro blaho celé rodiny, určí den i čas, kdy je bude vykonávat, ať přidá i své osobní věci (péči o svůj pokoj, své věci atd.). A předem bych měla promyšleno, co se stane, když své činnosti pro blaho rodiny plnit nebude - jako logická reakce mi přijde nechat ji pocítit, co se stane, když i vy se přestanete starat. příprava večeře, praní, žehlení oblečení, odvezení na mimoškolní aktivity, finanční příspěvek na ně... Ve dvanácti letech si chleba namazat umí, zda zvládá si vyprat, vyžehlit a jinak se o sebe starat - to víš Ty
no a pak pro Tebe - procházku venku, výlet na kole, příjemná knížka - to, že Tvoje dcera dělá něco, co nemá, by nemělo zkazit den tobě, spíš dopadnout na ni.
Varianta psychologa taky není od věci, je to jedna z možných cest.
Přeju hodně sil.