Můj chlap byl u obou porodů. Naštěstí není ten omdlívací typ a tak mu ta krev a to všechno nevadily, ale zase mi chtěl hrozně pomáhat, furt na mě sahal a vyptával se (teda poprvé, podruhé už byl poučený) a mě to strašně lezlo na nervy. Tak jsem mu nakonec řekla, ať si sedne a neotravuje, tak seděl a nechal mě být. Teprve s odstupem mi řekl, že si tam pak připadal poněkud nazbyt, ale mě fakt stačilo jen vědět, že tam je a nic víc jsem nepotřebovala. Podruhé mě držel za ruku a já jsem mu ji tak kroutila, že jsem mu ji pohmoždila a jak u mě seděl v podřepu (protože tam nebyla žádná židle) praskly mu z toho kalhoty, který jsem mu pak musela po návratu domů zašít.
Takže u nás jediná oběť byly gatě.