Řekla, bych problém není ve školních jídelnách, ale v dětech. Děti jsou rozmlsaný, navíc některý jídla z domova ani neznají a pak v jídelně odmítají jíst. Naše děti jsou z domova jíst úplně všechno a nikdy jsem od nich neslyšela, že měli ve škole blevajz. Jednou se tohle řešilo na rodičáku, pár rodičů si stěžovalo, že jejich děti odmítají pozřít jídlo ze školní jídelny, že prý se to nedá jíst. Jak učitel, tak zbytek rodičů na ně koukali a nevěděli, co jim na to říct, aby jsme se navzájem nezačali hádat.
Děti musí mít nějaký hranice co smí a naopak nesmí a platí to i pro stravování. Nezlob se na mě, ale nechat dětem volnou ruku, tak žijou jen o chipsech, čokoládě a coca cole.
A klidně mě odsuď, ale já teď zatrhla synovi, aby si bral bez dovolení jeho našetřené peníze, musí mi hlásit, kolik si bere a na co, pod podmínkou, že jinak mu jeho peníze budu schovávat u sebe, pokud mě oklame. Zjistila jsem totiž, že si u Vietnamců kupuje denně energydrinky a nejenže si ve 12 letech dává do těla pěkný srajdy, ještě nechává vydělat Vietnamcům, který energydrinky nakoupili v Lidlu v akci a teď je prodávají se 100% ziskem.