Ahoj, bojovala jsem s váhou v pubertě, a to jsem byla vždy oproti jiným děvčatům štíhlejší a drobnější.
Tak nějak kolem 20 let se to srovnalo, od té doby jsem v pohodě. Syn se mi narodil v 21 letech a dcerka v 29.Já jsem hodně rodinný typ, takže od té doby, co se můj zájem točí kolem dětí mám tak nějak jiné hodnoty a jiné starosti..V pozitivním smyslu slova.
Když jsem se poznala se současným přítelem ( otcem dcerky), tak jsem měla sotva 46 kg, protože jsem dělala v práci, kde nebylo možné chodit na obědy
( všude daleko a firma nic nezajišťovala) a když jsem přišla domů, tak jsem zas hned vlítla na úkoly se synem,domácnost, no prostě nebyl čas..
Teď mám asi 49 kg ( po 2. porodu) a občas prohodím před přítelem, že dřív jsem byla hezčí, ale on mi vždycky řekne, ať mě ani nenapadne hubnout, že mu přijdu pěkná takhle. Takže opravdu asi nejvíc zabírá pochvala od něj.
Jinak jím normálně, krotím se se sladkým a jezdím na rotopedu a chodně chodím pěšky.
Nevím, jestli jsem ti nějak pomohla..