No ja si myslim jak ktery. Muj mi byl u porodu velkou oporou, po odvezeni na poporodni zacal horor. Vysvetlila jsem mu polopaticky, ze nastala doba, kdy to bude takovy cvrkot, ze jenom vysteknu "plinu!" a on mi ji musi podat, ze v situaci, kdy diteti lezou hovinka za usima nemam cas ani silu ho zadat "drahousku, byl bys tak hodny a podal mi z horniho sufliku zelene komody vlevo jeden kus plinky znacky Pampers, velikosti 1, dekuji mnohokrat". Presto neustale zarputile trval na tom, ze se k nemu musim chovat slusne, cokoli jsem potrebovala, tak zacal diskutovat jestli je to opravdu potreba, ze on by to delal jinak, ze ja vsechn delam blbe atd. Misto prijemne stravenych prvnich hodin s mimcem mi delal neuveritelne peklo. Po par dnech se nejak srovnal, ale ty prvni hodiny byly nejhorsi, kdybych tam byla sama a vsechno si sama pri tech bolestech mohla udelat, bylo by mi urco lip.