Přidat odpověď
Já vnímám kněze jako člověka, který se pro něco rozhodl z vlastní vůle, rozhodl se nést s tím spojené povinnosti, včetně celibátu, má nějakou duchovní nadstavbu, která je podložena studiem a kvalitou sebe samého.
Mám ráda kněze, který žije se svou farností, má blízko k lidem, dokáže se s nimi radovat, ale také je dokáže při zpovědi někam nasměrovat, při kázání neplácat kraviny, ale promlouvat k lidem skrze jeho zkušenosti, ať vlastní, nebo získané životem spjatým s farností.
Myslím, že přátelství vdané ženy a kněze není ničím špatným, ale oba by měli dbát na to, aby nepřekročili určité hranice, které se prostě překračovat vzhledem ke kněžskému stavu a ke statusu vdané ženy nemají...
to, jak se chová ve svém osobním volnu, kterého kněží mají pramálo, je jen na jeho uvážení a svědomí... ale rozhodně bych nechtěla, aby kněz, ke kterému mám úctu, kterému se svěřuji se svými problémy a od kterého očekávám nějaké duchovní vedení, chodil na rande, opíjel se na zábavách a dělal čulibrky na ženské:)
Předchozí