Syn je od narození často s matkou svého otce (extchýní). Její výchovný styl je zcela odlišný od toho mého. Mluvit s ní o tom nemá smysl. Syn zná můj názor a u babičky se podřídí jejím přáním, aby měl klid. Je to sice nepříjemné, ale nemyslím, že by ho to výrazně narušovalo, aspoň si zvyká na lidskou rozmanitost.
Kupodivu hůř snášel moji matku. Extchýně je autoritativní typ, se kterým se nediskutuje, matka je labilní hysterka, která nadává a plácá nesmysly ("všichni kluci si hrají s autama a kdo si s nima nehraje, není normální" apod.) Extchýni "přežije", s mojí matkou těžce bojoval.