Ano, na Zemi jsme příliš krátkou dobu. Proto bych tu dobu, kdy žiji na Zemi, nechtěla trávit v nešťastném vztahu - a podotýkám, že sex pro mě není ve vztahu tím nejdůležitějším. Dnes žiji ve šťastném manželství, ale v oblasti partnerských vztahů jsem musela překonávat spoustu překážek a stálo mě to hodně sil. A často jsem si říkala, že pokud je nějaký Bůh, tak chce, abych hledala a nevzdávala se. Že pokud to vzdám, tak to bude jen a jen moje vina a budu se moci vymlouvat jen sama na sebe. Že to bude trest za moji rezignaci a poraženectví. Že nesmím dopustit, aby moje děti vyrůstaly s rodiči, kteří se nemají rádi. Kdyby mí rodiče spolu zůstali v nešťastném vztahu kvůli mně, tak bych jim za to vůbec nebyla vděčná. Nevěřím v žádné "teď jsem nucena trpět, ale potom mi to určitě někdo vynahradí". Bojovat o svoje štěstí musím teď hned. Řídím se citátem "Bože, dej mi sílu, abych uměla změnit věci, které změnit mohu, dej mi pokoru, abych uměla přijmout věci, které změnit nemohu, a moudrost, abych uměla rozlišit, co mohu a co nemohu změnit". A pokud zaujmu postoj "jsem nucena žít v nešťastném vztahu", tak mě Bůh za moji rezignaci a poraženectví právem potrestá.