Přidat odpověď
"stárneš" a jak tu někdo napsal, přehodnocuješ priority na partnera
kdysi jsi možná byla ráda, že někoho máš a že tě má rád a tak dalece jsi nezkoumala, jestli ti po všem stránkách vyhovuje
jenže tím, jak přibývají roky, začínáš o vztahu uvažovat v globále, jestli ti dává přesně to, co potřebuješ
tady ani dobrá rada není
spíš - ono je blbý, že si manžela pro absenci některých podstatných věcí nevážíš - zjevně ti není oporou /viz ty fin. problémy/, ale řekla bych, že ti není asi i tou pravou citovou oporou- problémy s tebou neřeší, venku před lidmi si hraje na jiného, než je - zřejmě proto, aby si lidmi vyšel - a opět ti není ve vztahu k ostatním lidem dostatečnou oporou
řešení, jak v tom vyžít by bylo věcí, které v sobě nemá od něj vůbec nečekat - jinak tě bude štvát pořád víc a to už by byl lepší ten kamarád - teda za předpokladu, že ti fakt víc vyhovuje,ono totiž když se nad některý věci člověk nedokáže povznést, začne mít časem na partnera averzi stylu- zase se mě nezastal, zase jsem to musela vyřídit sama...
Ono výrok manžela: "jen málo věcí považuju za problém, abych díky nim vůbec začal o něm komunikovat" je nenápadný, ale ve skutečnosti nic moc. Taky to může být fakt flegmatik, sice hodný, ale člověk s ním je, jako kdyby byl duševně sám. Sám řeší problémy, sám se stará...
No nic, rozhodnout se musíš stejně sama, nikdo z nás toho kamaráda ani manžela nezná.
Předchozí