Jordano, při vší úctě,
chováte se celý roky, jako by chata byla vaše, zařizujete ji po svém, navozili jste si tam svoje věci, využíváte ji daleko víc než švagrovci. Jestli jsi z toho získala pocit, že ta chata je VÍC vaše, tak je to fakt jen pocit.

Jestli tam synovec pojede s partičkou, tak mu do toho celkem nemáš co mluvit, maximálně se s ním domluvit, co z vašich věcí může použít a co ne - jestli máte vztahy v pohodě, tak by to neměl být problém. A že se ti neohlásil - vy jim taky nehlásíte, že tam jedete. A že tam jezdíte furt, žejo.

Hele, co kdyby se tu objevil příspěvek:

Máme chatu, ale skoro tam nejezdíme, ona tam taky furt je švagrová s manželem. Dělaj si tam všecko po svým, mají tam natahaných spoustu vlastních krámů, jsou tam v jednom kuse a chovají se, jako by to bylo jen jejich. Nemáme ani moc chuť tam za takových okolností jezdit. Náš mladej si teď domluvil nějakou oslavu s partou, a dyndal na to tu chatu. Tak jsme si řekli - proč ne, nakonec aspoň ji občas někdo od nás využije. A švagrová je prosím pěkně DOTČENÁ, že jsme jim to neohlásili (jako kdyby oni nám někdy hlásili, že tam jedou) a strašně se tetelí, aby se jejím cíchám a hrnečkům něco nestalo v rukách nevychovaných pubošů, což dává zřetelně najevo.

Pěkný, ne?

Myslím, že je čas domluvit se na pravidlech.