Hm, to je blbá situace, bohužel ji znám z té druhé strany. Každý se se situací srovnává po svém, já jsem svým kamarádkám dítě přála, ale zároveň jim samozřejmě záviděla, takže jsem se s tím musela vnitřně srovnat, a proto třeba na chvíli omezila kontakt. Na druhou stranu upřímně přiznávám, že mi děsně vadilo neustálé povídání storek tchánovců o jejich vnoučatech (oni se v nich vidí, takže povídali furt), tak jsem je "trestala" tím, že jsem dávala najevo lhostejnost a nevšímala si jich. Takové to, že po formální stránce bylo vše ok,nemohli mi nic vyčíst, ale muselo to být evidentní. Se švagrovou jsem byla ale v pohodě, asi to bylo tím, že spolu máme dobrý vztah, pravda, když porodila druhé dítě a mě zrovna nevyšlo druhé IVF, tak jsem měla takové myšlenky, jako že jsem byla na řadě já a 4 měsíce tam nejela...ale samo si to nechala jen pro sebe a manžela, bylo to iracionální jasně...
To, že je náladová a protivná může souviset jednak s hormonální léčbou či frustrací ze situace. Já jsem se v tom tedy spíš utápěla sama než aby se to projevovalo navenek tedy s vyjímkou chladného vztahu k manželovým synovcům.
Pokud jde o radu, tak já bych omezila kontakt s tím, aby si tvůj manžel vysvětlil situaci se svou matkou. Tchánovci přece mohou chodit k vám.