Milý Michale, já mám dvě adoptované děti, sourozence, a to "školení" nebo jak se to dá nazvat rozhodně doporučuju, absolvovala jsem ho a docela jsem ho ocenila. Děti, které jsou do náhradní rodiny, totiž mohou mít zcela jiné problémy než děti biologické. Ne ani tak proto, že jsou to nějak "jiné" děti, ale protože jejich start do života většinou za moc nestál a jejich rodiče pili alkohol či brali drogy. Mnohdy mají různé potíže, které neznalé okolí snadno přiřkne genům, ale jsou zaviněné spíš deprivací a poruchou citového připoutání. Jinak o adopce je velký zájem, počty žadatelů, zejména těch bezdětných o dost převyšují počty dětí... Žadatelé o miminka už čekají několik let i v Praze, kde bývalo dětí nejvíc. Do adopce jdou totiž především miminka a menší děti s dobrou zdravotní a psychickou perspektivou. Navíc tyto děti musejí být právně volné. Děti větší, s vlivem biologických rodičů, etnicky odlišné, případně s nějakým handicapem mohou jít spíše do pěstounské péče. Tam se naopak uchazečů nedostává... Je to samozřejmě řečeno zhruba, ale tohle jsou prvotní informace.