Byl u obou, samozrejme, ze bych obe deti porodila i bez jeho pritomnosti, i kdyz u prvniho porodu jsem si myslela, ze to jsou me posledni okamziky, tak jsem jeho pritomnost vnimala jinak
Nicmene jsem rada, ze tam byl, ne kvuli mne, ale kvuli obema klukum. To, ze je proste videl hned od zacatku, vlastne driv nez ja. ("Uz vidim hlavicku, ja uz ho vidim, TLAC (to jsem myslela, ale ze ho zabiju, jako kdybych netlacila, ze ). Hned je choval. Myslim, ze to ovlivnilo jejich vztah - otec - synove - k lepsimu samozrejme (i kdyz to je hodne subjektivni)
Nejdriv jit nechtel (nesnasi pohled na krev a ma fobii z nemocnic, asi mel pocit, ze tam budou strikat litry krve do stropu), pak se rozhodl sam, ze chce na tomto svete privitat nase dite, a ted to vypravi kazdemu, kdo je ochoten poslouchat, i po tech letech, byl to pro nej silny a krasny zazitek.