No já bych také nebyla pro povinnou docházku otců do porodnice. Ale být chlapem, tak pokud mě má milovaná požádá, tak ne bych si schovala na jindy.
A ad zdevastovaná rodidla a nadávky - pokud otec má nějaké povědomí jak se asi rodí, což mu může partnerka zprostředkovat a připravit ho takříkajíc na nejhorší, tak pokud má kus rozumu nevezme si z toho nějakou negativní zkušenost, která se mu promítne až do ložnice.

Vlastní zkušenost - tatínek byl u obou porodů a to čistě pro to, že doma, jak prohlásil by se zbláznil strachy co se mnou, převážilo to nad jistou obavou z případné krve, apod. Nakonec byl velmi rád, že tuto zkušenost prožil, bez následků.
Jeho pomoc spočívala v tom, že u prvního dlouhého porodu tak trochu bafuňařil- tekutiny, otírání čela, podpírání, ten skončil SC, druhý krátký fisiolog. povzbuzoval z lavičky, ruku mě držela as.
Já měla pocit jistého zázemí a to že budeme mít spolu na co vzpomínat neb to byly dva hodně silné neli nejsilnější zážitky, hlavně tedy porodit si vlastnotělně své dítě.

Doporučení, kdo nechce být úplně přitom - myslím, že by stačil kompromis, taktínek počká na chodbě a pak si pochová mimi a sdílí s partnerkou radost z nového živůtku.