Horacko,
my máme podobné u tchánů, nejsou tolik na peníze, ale "svým způsobem" jsou ujetí stejně. Mluvit s nimi o normálních věcech týkajících se manžela (jejich syna), mne či našeho syna (jejich vnuka) je nemožné, po těch letech se prostě ukázalo, že jediná možná strategie je říkat jim toho naprosté minimum, očasat témata k hovoru jak jen to jde, neříkat jim informace z rodinného dění... je to blbý, protože jsou to manželovi rodiče, je jasné, že je má rád, a rád by s nima dobře vycházel, což já všemožně podporuju, ale nejde to. Prostě se stokrát a zase znovu ukázalo, že tam normální komunikace a rodinné sdílení nefunguje.
Chyba není na Tvém přijímači. Dělat se s tím nic nedá. Jen to nějak akceptovat, ignorovat, nebo co zvládneš, prostě tak, aby to Tebe co nejmíň ničilo. Oprostit se od toho, protože oni jsou samozřejmě přesvědčeni o tom, že nezlomnou pravdu mají oni a Ty máš problém. Nikdy je nepřesvědčíš o tom, že by se mohli v něčem mýlit. Můžeš se jenom pokoušet balancovat to nějak tak, aby jsi se tím Ty sama netrápila víc než je nezbytně nutné.
Je to těžký, to jo...