měla jsem to podobně. Také jsem potratila v ranném stadiu - jen s tím rozdílem, že moje výborná paní doktorka mě nikam neposílala a vše jsme nechali pod jejím pečlivým dozorem přírodě, která si sama poradila Paní doktorka sama říkala, že čekat na nic nemusíme a můžeme to zkoušet dál. Také to pak proběhlo, že následující měsíc jsem neotěhotněla, ale hned ten další ano. Takže jakoby v šestinedělí si tělo potřebovalo odpočinout a stejně si otěhotnělo, když na to bylo připravené.
Vím, že to není přijemné potratit a když si vzpomenu na sebe, jak jsem brečela manželovi na rameni a on mě utěšoval, že za rok tu budeme určitě mít miminko a já mu to nevěrila - a jak to dopadlo? Za rok bylo miminko a dneska už máme dvě. Tak Vám přeji hodně štěstí, nemyslete na to. Asi to tak mělo být a má se narodit až to další miminko