Mám doma 15tileťáka a je milej. Vtipnej, šikovnej, pozornej, povinnosti si plní... Fakt. Na zabití je jen zcela výjimečně po krátké okamžiky zatmění mysli nás obou. Horší jsou třesky mezi ním a otcem, ale to je nevyhnutelný boj o pozice dvou samců ve smečce...
Dcera momentálně doma není, ale je v pohodě (a (skoro) vždycky byla), táhne jí na 17. Tímto chci dát naději všem rodičům menších dětí, že naděje na lehčí průběh tu je

Jinak "je to sice dál ale horší cesta" byla běžná situace po celé mé dospívání ve vodáckém oddíle. Měli jsme na to jednoho specialistu vedoucího, který prostě miloval zkratky (ještě že na řece to nešlo) s běžkama jsme absolvovali podobný sešup jako SaM, akorát v hlubokym sněhu a lese, stížnost jsme nesepisovali, neb to byl defacto standardní průběh poloviny výletů, to bychom se upsali............