Kamarád mi nedávno vykládal, proč nikdy nebyl pankáč. "U nás na dědině byli pankáči všichni, vydávali svou sockovitost za pankáčovost, to znamená že se jako navlíkli do vytahaných triček z místního sekáče, rozpárali si červeno-černý pruhovaný svetry, jedny rifle nosili celej rok, a hlavně, všude samej řetěz, zámek, sichra, znáš to. Chtěl sem taky, protože se mně líbilo ožírat se a vykřikovat, že je to punk, jakože by dělání bordelu mělo hlubší smysl. Jenomže pak sem viděl jednoho místního pankáče, kterej byl vytuněnej, úplně brutálně, kolem krku měl řetězy, dva pásky, a přes ty pásky ještě řetěz, no krutor. Sedl si na návsi na patník, ubalil si cígo, něco děsně důležitě vyprávěl, snažil se vypadat děsně cool, což mu šlo do té doby, než sme se rozhodli, že se někam přesunem. Nemohl vstat, protože se mu zaklínil řetěz u pásku mezi patníky. Nevidělas ten boj. Byl to takovej trapas, že sem se rozhodl, že pankáčem rači nikdy nebudu, protože zasekávat se do patníků, to není důstojný."