nejsou zlobivé děti, jen rodiče, kteří je blbě časují (a že nás je ).
- u nás dobře funguje časování jako ve školce (střídání volné a řízené zábavy, včasné vyvenčení a zejména dodržování intervalů jídla - hladový dítě = dítě na zabití, uječené, vzteklé a protivné). Ale je to teda náročný na rodiče, o tym žádná.
- taky pomáhá stanovovat si pravidla včas předem, v době, kdy je dítě v pohodě. Když už se vzteká, připomenou pravidlo, ale nevychovávat, to už se většinou nedá...
- a když dítě něco vyvede, nechat ho to uklidit, pomoct mu, ale nechat ho, ať samo uklidí důsledky svého jednání, zvládají to děti v pohodě kolem roka, v 1,5 roce po sobě utře rozlitou sklenici, prostě trvat na tom - bez rozčilení, jen dítěti pomoci...

Je to běh na dlouhou trať, prostě děti. Vydrž, bude líp, pomáhá fakt pevný režim, jasná pravidla a dodržování obého.