Děti, kterým řekneš 100x za den nějaké příkazy začínající na NE, už vše ignorují. Já zákazy používám zhruba 2x týdně a to jen v případě, kdy hrozí úraz, nebo zničení nějaké hodnotné věci.
Snažím se být důsledná už od dvou let syna. Měl taky období, kdy na mne křičel. Vzala jsem ho v klidu za ruku a odvedla do jiného pokoje, aby si utřídil myšlenky. Nejdřív tam vydržel pár sekund, pak už přicházel po několika minutách, klidný a usměvavý s omluvou za své chování. V určitém věku prostě nedokážeme ovládat své emoce (někteří s tím bojují i v dospělosti) a nelze to ze strany rodiče přebíjet řevem, nebo fyzickými tresty.
Pamatuju si, když starší syn začal v obchodě dělat scény, že jsem opustila krám. Nikdo není zvědavý na uřvaného hocha, kopajícího do košíku, který bere z regálů vše, co mu přijde pod ruku. Tak jsme holt nenakoupili. Syn si pak venku lehl na zem , řval jako tur a já se nad ním v klidu usmívala. Heslo dne - Začít může, přestat musí.