Mad, to jsem presne ja, staci prvni krok deti na podium a uz bulim. Mam to teda od prvniho porodu a stale jeste doufam, ze to nekdy pomine.
U nas jsou besidky krasny, deti si to uzivaj, tesi se, jak predvedou, co se naucily a uplne nejvic mne dostala besidka v prvnaku ve skolce, kdy ty ucitelky udelaly neskutecnej kus prace, kdyz vezmu, ze v zari prevzaly deticky, ktere byly prvne od maminek a v prosinci uz suverenne zpivaly a tancovaly jako ptacatka a fakt to vsechny umely.

Nejvetsi legraci jsme zazili minuly rok, kdyz syn zacal chodit do souboru lidovych tancu a meli v prosinci vystoupeni. Ti nejmensi kluci meli jen bily kroj, siroke kalhoty a halenu a meli tancovat bosi. Aby nenastydli, tak do predsali sli v botach. No a samozrejme nas Ada byl jediny, ktery jim nejak unikl, takze odtancoval sice krasne, ale v cervenych Crocsech. Dodneska si ho vsichni pamatuji , vsiml si opravdu kazdy. Nastesti je Ada pohodar, vubec mu to na radosti neubralo.