To máš pravdu, ale velký význam má genetika... U nás tchán z mnoha dětí, už jsou všichni v důchodu, a VŠICHNI jsou naprosto zdraví (pokud neměli v mládí úraz nebo tak něco), akční, veselí, cestují, řádí, ten nejstarší co by vdovec se v 82 letech znovu oženil s asi o 13 let mladší paní, chlastá (přiměřeně, ale i tvrdej), hulí doutníky, lítá jak čamrda...
My jsme proti nim úúúúplní žabaři (i manžel).
V manželově rodině NIKDO není nijak nemocnej, nikdo nemá žádnou alergii, s ničím se neléčí - jedině zase ty úrazy.
Zatímco mně už se ty zdrav. problémy začínají sbíhat (i když donedávna taky nic moc), a tak jsem ráda, že o některý věci se postará on (a to se u nás v rodině žije celkem dlouho a taky celkem ve zdraví, ale ne až tak).
Oproti tomu - vedle - manželé, on v 45 infarkt, konečná. Jeho otec - v 45 infarkt, konečná. Prostě genetika to ovlivňuje daleko víc, a to, jakého věku se dožívají ty lidi v rodině (muži ženy zvlášť) a jak umírají (někde hned a rychle, někde po 8. infarktu, někde v 70 kolaps a pak ještě do 95 v pohodě a dlouhé umírání nakonec) - to je fakt neuvěřitelný, ale když si člověk začne všímat, tak na tom je strašně moc. Na životním stylu záleží velmi málo (ne že nezáleží, ale kdo má dáno, může hýřit, a bude tu dýl než ten, kdo dáno nemá a žije zdravě).

Nakonec ale - každýho může postihnout nemoc nebo úraz, aut jezdí dost, a kdo se o koho bude starat je ve hvězdách.