Claire... to je brzo. Po jedné návštěvě. Ono bude chvíli trvat, než máma pochopí, že dcera je spokojená a v klidu, že se vypořádala s něčím, s čím jí máma pomoci nemohla a i bez titulu je šťastná a v pohodě.

Každý máme pocity nějaké, nějakou míru empatií a různě se chováme. Taky jsem takhle přišla 1/2 roku před maturitou a táta se mnou nemluvil 2 měsíce - je to dávno.... a 2 měsíce trvalo než se zjistilo, že těhotná nejsem.

Pak jsem se vdala za muže, proti kterému protestovala celá rodina, ale nezavrhla mne... naopak podržela (všichni to věděli - moje láska byla slepá)... po pár letech jsem se vlastně omlouvala já jim. Třeba Andrejčina máma by tuhle svatbu (tu mou !!!) zakázala nebo na ni nešla, prostě by dala svou nespokojenost s mou volbou najevo úplně natvrdo. A já bych ji nenáviděla za to, jak se chová... a mohlo se to celé mezi námi úplně podělat....

Mně osobně se tohle soudí fakt těžko, takže jsem pro pokusy a omyly všestranné, pokud to má dobře dopadnout, i na vysvětlení dojde, ale netlačila bych na pilu.