Verko, neco jsem ti napsala do mailu. Ale jen snad i pro pobaveni, i kdyz legrace to nebyla.
Loni me asi mesic pred chytla vanocni nalada. Napekla jsem, u mych oblibenych vanocnich pisni a koled jsem si sice pobrecela, ale bylo to fajn. Po tydnu na mne opet vse dolehlo a uz sla energie do haje, nic se mi nechtelo. To jsem nevedela, ze bude hure. Pak, melo to svuj duvod, jsem tyden pred vanocemi lezela schoulena a trepala se psychickou zimnici. Pres den jsem se s vypetim vsech sil starala o Oliverka a po prichodu manzela... Jeden den chtel byt Oliverek se mnou a ja jsem ho neudrzela ani na rukach. Lepsi se to. Letos jsem tyto stavy mela jen dva.
Přípravy začaly 23.12. v 19.30 hod, kdy jsme sla nakoupit. 24.12. přišel bratr s dcerkami a hrali si s Oliverkem, aby manzel mohl uklizet a ja varit. Celé to bylo zvláštní a divné. A kdybych nekupovala darky postupne uz od leta, tak by ani darky nebyly.

Takze darky mam. A koledy Oliverkovi zpivam a poustim. To je me maximum.