Ahoj, mame to taky tak nejak. Spolu jsme 24 hodin. Deti dve 5 a 2 roky. Ja mam tak nejak plny uvazek, manzel vic. 3 dny v tydnu delam od rana do vecera a ty ostatni dva dny, jak kdy. Nekdy 2 hodiny, jindy cely, ale kdyz neni termin, tak muzu mit cely den volny. Manzel je na neustale na mejlu, takze nikdy nevi hodiny, kdy bude muset do prace. Nekdy je to vyhoda, ze ma pres tyden na rodinu vic casu nez ja. Pokud nahodou musi delat cely vikend a nechce byt rusen, tak seberu deti a vyletujeme nebo si je vezme na vikend nektera babicka.

Kancelar mame samostatnou, ne v obyvaku.

O deti se starame spolecne, ted uz jsou obe ve skolce, predtim chodili do jesli. Pristi rok pujde starsi do skoly a to teprve bude zaprah, do ted to tak nejak vzdycky slo. Ja mam na starosti veskerou organizaci okolo deti. K dispozici mam dve hlidaci babicky, coz je taky vyhoda (vodi deti do krouzku, pokud nemuzeme, jsou u nich pokud jsou nemocne apod.). Na uklid a pradlo k nam chodi pani. Lehky uklid domacnosti zvlada vecer manzel, ja jen dodelam takove ty veci, ktere chlapy nevidi. Vysava roboticky vysavac. Pres tyden mame obedy diky restauraci, ktera zajistuje rozvozy. Pokud je moc prace, tak toho vyuzivame i o vikendech.
Jen teda nase vecery, potom co deti usnou.... Jak jsme cely den spolu, tak nejak netouzime po spolecnych vecerech u televize, apod. a radeji sedneme k pocitaci a pracujeme. usetrime tim cas, ktery pres den venujeme detem.
Vice mene jsem spokojena. Nevydelavame miliony, ale mame zajisteny jakz takze stabilni, slusny prijem. Nedojizdime do prace, cimz usetrime cas i penize, diky tomu chodi deti do skolky jen na dopoledne, coz je taky fajn. Jen teda telefon mam u sebe furt, coz me stve.
Rekonstruujeme barak, momentalne jde vetsina vydelanych penez do nej. Vadi mi ten cas, ktery rekonstrukce sebere. Ale na druhou stranu je tu vidina konce.