No tak to presne vis, co prozivam a mas muj obdiv, jak si to zvladla! Vim, ze musim udelat maximum,aby miminko bylo co nejdopecenejsi.Vim, ze dite je dar, ktery nejde ziskat, kdy si clovek zamane. Na Jaru jsme cekali dlouho, po trech IVF nic a nakonec se povedl "normalne" pred ctvrtym IVF. Tehotenstvi pak bylo pohoda, takze jsem na problemy nebyla v tehotenstvi druhem naprosto pripravena. Nejdriv jsem lezela v prvnim trimestru dva tydny (doma), jelikoz jsem krvacela a mela hematom. To dobre dopadlo. Pak jsem jednou v poradne mela krev v moci, poslali me na urologii a prd, jsou v ledvine kameny, no a do tretice pri bezne poradne, kdy mi bylo dobre zacal zlobit ten cipek a po tydnu lezeni doma se to zhorsilo a uz jsem frcela k apolinari. Takze toho je na jedno mimčo dost.Je ale chtené, milovane, i kdyz zatim strasne imaginarni.Musim to dat a kdyz te vidim na te fotce, tak mi to dodava silu, ze to proste vydrzim a nezblaznim se