Od narození jezdíme kvůli špatné krvi pravidelně do Motola, každý odběr obrečím, čím je holka starší, tím je to horší (teď jí jsou 2,5 roku). Sestřičky na mě koukají jako na blázna a hysterky, ale já prostě nesnáším ten pocit bezmoci, když brečí a já na to musím jenom koukat...
Kdybych to uměla, tak jí tu krev naberu raději sama, jen abych nemusela poslouchat, jak jí někdo "ubližuje".

Kdyby to bylo výjimečně, tak mi to asi tolik nevadí, doktory zvládám celkově celkem dobře, ale třeba minulý týden jsme byli 2x na odběru, podruhé bohužel na liberecké transfuzce, kde neumějí dítě nabrat, já naštěstí prozřetelně nešla ani do ordinace, manžel říkal, že tohle bylo i na něj moc

Takže plně chápu tvoje pocity, nejsi sama a ať je brzy lépe