Ono taky dříve se nikdo moc na nic neptal a výchova byla víceméně podobná. Ten model, co se doma zavedl, pokračoval po několik generací. Dnes je to samá speciální dieta , RaR přístup, milion zákazů pro prarodiče(protože já jsem rodič a já rozhoduji)a velká očekávání, že se nám a našim dětem všichni přizpůsobí. Jsou děti, které bych hlídat nechtěla. Není to jejich vina, spíše bych to s nimi neuměla. A lezly by mi krkem, některé...
Pokud mě jednou budou děti buzerovat s tím, že za kečup v jídle se mnou 2 týdny nepromluví, taky hlídat nebudu . Jinak nejsem svatá, navymýšlela jsem si toho na tchýni dost - ona se mi snažila přizpůsobit. Za což jí děkuji. Dnes už vím, že bych ocenila hlavně ten zájem (pořád trvá, navzdory mým výmyslům), lásku a čas, který babička dětem věnuje.