Tak to vidis, ty babicky potrebujes a mne jedna leze krkem. Nejenomze se porad vnucuje a dava mi neustale najevo, ze bez ni to nemuzu zvladnout, ale i o mne mluvi pred synem osklive. Nastesti se mi ji dari drzet dal, takze se vidame jednou tydne na dve hodky max. a nebo k nim jedem na veceri. To pak i na dyl. Ja ji mam rada, a moc, ale svym pristupem me hrozne ranila, chtela jsem ji mit jako kamaradku, ale nakonec se mnou jen soutezi a je nastvana, ze kluk nebreci, kdyz odchazi pryc. Kdyz jsme nekdy spolu venku, tak se ke mne nehlasi a jde o par metru prede mnou. Od rodiny jsem daleko,nikoho tu nemam, takze mi chybi ten zenskej pokec o detech. Bohuzel s ni to nejde.