Jani, rozumím Ti. Taky nemám s mamkou kdo ví jaký vztah, žádné důvěrnosti... neříkají mi své starosti, problémy, jen když náhodou zavolám a slyším, že je nachlazená, tak se přizná, že už x dní leží.... počítám, ž kdyby umřela, tak se to dozvím až za týden...otec je ještě horší...
Na druhou stranu mám relativní klid, protože k nám nejezdí na návštěvy (1x za rok, když má dcera narozeniny)... 1x přijela, když mě chytly záda a já nezvedla kojence...nevím, já už si za těch x let zvykla.
U Tebe to bude asi chvíli trvat než rezignuješ... láska se nedá vynutit a i když mi bude někdo tvrdit, že každá máma miluje své děti stejně, tak vím, že u nás to tak nikdy nebylo..