můj syn (3,5) pořád brečí. Ne, že by se mu něco stalo a no se rozplakal. On křičí, hučí, houká a kvílí i bez (viditelných) příčin. Trvá to tak týden a je to k nevydržení. Nesmíme na něj ani sahat, to se rozkvílí ještě víc. Když ho poprosím, aby tak neřval (nebrečel, nehoukal), tak na mě začne křičet: A budu brečet a budu nahlas a budu kvílet. Poslední dny brečí takhle i v noci, prostě přijde za náma do postele a tam se rozhouka a rozkvílí. Posílá nás pryč, nikoho nechce. Ztiší se jen pod pohrůžkou fyzického násilí. I tak trochu pobrekává ze spaní. Je unavenej, nevyspalej, točíme se v bludným kruhu a já nevím jak dál. nevím o ničem, co by se stalo.když se uklidní, vtulí se mi do náruče a je chvíli klid, jakoby pospává, mazlí se - než udělám něco co se mu nelíbí (aniž bych tušila co to je)
Ted kvílí od příchodu ze školky (12:30), s 45ti minutovou pauzou spánku.