Taky bych mohla o svých inzerátových zážitcích točit film nebo napsat knihu. Nejvíce mě fascinovalo toto:

1.Že existuje docela dost VŠ vzdělaných mladíků lehce pod 30, kteří čekají, že se na první, nejpozději druhé schůzce bláznivě zamilují.

2.Že spousta inzerátníků vlastně partnerku vůbec nehledá, že si dávají inzeráty "jen tak". (Nejvíc mě dostal jeden, který velmi naléhal na schůzku a na ní se ukázalo, že druhý den odjíždí na dlouhodobý pobyt do ciziny, ale "strašně mě chtěl vidět, protože byl na mě moc zvědavý". Já naproti tomu vyloženě nesnáším, když mě někdo bezdůvodně okrádá o čas. Považuji to za bezohlednost.)

3.Že jsem údajně byla jediná, s kým se kdy sešli na inzerát.

4.Že velká část z nich na konci schůzky není schopná se vyjádřit, co dál.