Zatím jsem se do této situace nedostala, ale kdyby se to nastalo, ráda bych, abych byla schopna (psychicky, fyzicky i finančně) ji zvládnout v souladu se svým svědomím.
Co taková péče člověku bere, je asi jasné. Co dává - řekla bych, že právě to čisté svědomí, že udělal, co měl. A snad malilinkatou naději do budoucna, že kdyby se to stalo jemu, jeho děti se o něj také postarají, protože to viděly u něj. A ještě myšlenku, že mě to může taky potkat, tak se snažit si něco našetřit, aby bylo možné si připlatit za výpomoc, upravit si bydlení, aby bylo co nejvíce přizpůsobené zdravotnímu stavu apod.