tak já tedy ten oběd u tchýně taky jenom přežívám, z nabízeného jídla si vyberu jen to o čem vím, že mi bezprostředně nezpůsobí žaludeční nevolnost a žlučníkový záchvat, protože na takhle těžká jídla nejsem zvyklá, takže možná tchýně taky nadává, jinak to není otázka generací budu tak ve věku zakladatelky a mojí tchýni je přes 70, kdybychom se na oběd nedostavili znamenalo by to poměrně velké ochlazení vztahů, asi by byla naštvaná dost,... ale zase mám sestru trpící ment. anorexií a ta společnou večeři třeba pořádá u sebe doma, jídlo dovezeme my a ona nejí neb se ve společnosti jiných lidí nemůže najíst, je nemocná, takže jakoby kolem nás pobíhá a tvrdí, že si vezme za chvíli nebo že už měla...kdyby mě tchýně pozvala na odpolední čaj byla bych přešťastná a popravdě to beru jako výborný nápad a navrhnu to i sestře, protože pro ni by to bylo taky vysvobození