Nějak jsem vždycky brala Vánoce coby svátek dětí s dárečky, nějakým tím tajemnem..., co se týče dárečků a tím pádem ani nemám očekávání od Vánoc, že bysme si měli něco nadělovat my dva s mužem. My si koupíme každoročně společný dárek, abychom pod stromečkem něco měli (kvůli dětem) a jsme spokojení. Není to tak lepší? Mně tohle to povinné dávání dárečků mezi dospěláky přijde docela dost úchylné a ještě s řečmi vrať mu to o jeho narozeninách... - to mi zase přijde dětinské, ale možná je to dané tím, že vnímám narozeniny jako úplně něco jiného než Vánoce