Ahojky holky,
taky jsme nemocni, mel zanet hornich dutin a atb, uz si stezoval na bolest ousek, ale nastesti na to u nas davaji atb a nepichaji hned pokud to neni vylozene akutni a chvili po dobrani jsem ho nakazila zase ja nejakym bacilem z prace. Ale skolka je stejne zavrena, takze je doma, mozna dnes pojede na dva dny k babi a dedovi.
S tim plakanim souhlasim s Terez a Gab ale zaroven trosicku vim, ze i mala miminka se snadno navyknou na to, ze pri prvnim zaknuceni se berou na ruce. Ale je rozdil takove to vynucene noseni na povel a usedavy plac, na to bych nemela ani srdce, Misa byl take uplakane dite a dlouhou dobu si sam nevystacil ani nevyhral, ted uz to umi hezky, ale zase je videt, ze uz se nudi jak je porad doma a tak ho to ani nebavi.
Ale mam s nim docela problem, nevim jestli to je tim, ze jsem hodne v praci, ale vsichni porad rikaji jak je hodny, ve skolce vim, ze je hodny, tim myslim ze ostatni poslechne, samozrejme ze s detma lita a blazni, ale nepatri tam proste mezi ty zlobivce co se navzajem tlucou apod. Maji tam i chlapecka ktery ucitelce sproste umi vynadat...
Doma s tatkou, s prarodicema je moc hodny a jakmile je se mnou, zacne neskutecne zlobit, rozkazovat mi co mam udelat, když ho odmítám poslouchat, tak se začne vztekat, ohání se apod... nevím proč píšu bez diakritiky
Ale když přijdu domů třeba v pět hodin, je mi líto hned po něm začít křičet protože začne zlobit, tak si kolikrát nevím rady. Ale docela mě to štve, když mi už x lidí řeklo, že byl hodný do doby než jsem přišla já, přitom si myslím že nepřicházím s nějakýma špatnýma emocema, že by ze mně vycítil něco negativního, snad to časem přejde, ale trvá to už nějakou dobu