Jako holka jsem prostě zabouchla po příchodu ze školy dveře, napsala úkoly, splnila domácí povinnosti a lehla na gauč a pustila TV, prostě mě nic jinýho nebavilo vlastně ani ta TV mě zas tak nebrala, ale prostě jsem introvert, kterej nemá moc rád společnost takže když mě naši vyhnaly za vrstevníky ven bylo to pro mě za trest a celé odpoledne jsem protrpěla, navíc jak píšu ve škole jsem zažila šikanu tudíž tím se můj odklon od kolektivu totálně dovršil. Doteď vyhledávám společnost něco jako tady na rodině, když mě omrzí vypnu PC. Dneska mám nějaké záliby, ale nikdy ne kolektivní dostat mě na nějaké hromadné cvičení to mě fakt nehrozí jakmile má být velká rodinná oslava mám už několik dní předem kopřivku. Prostě chci mít od lidí klid a TV či rádio mi dává dobrou společnost už od dětství. Někdo tady píše o kreslení apod. to u mě nehrozilo ruce mám levý jak šavle, na sport jsem totální hrom do police, u tv můžu snít aspoň svoje introvertní sny, teď už teda ne mám dcerku tak se věnuju jí...