Tragiko, - to je tak těžký.

Opravdu, - kluci ke sportu potřebují parťáka. Sami dva nuda, nesejdou se, jeden lyžuje rychle, druhý pomalu, druhý nadává, že mu brácha ujíždí, první, že mu brácha nestačí, nestát pod sjezdovkou my dva.... nevychlastat hektoliktr čaje, nebo se nesvézt s nimi, nebo nadšeně neobdivovat výkony? Nebaví.

Pak překvapí, přijedou na návštěvu malý holky, kluci je odtáhnou na bobech k blízkému kopci a blbnou tam do večera.

Dneska? Začalo se stmívat, ----"jdeme ven". Ještě v půl druhý nám tvrdili, že mají "pyžamo den"... v pyžamu snídali, obědvali... a svačili, když je to napadlo.


když je to dítě samo, tak je asi složitější, prdnout tam ten impulz.. nápad... a podporu v té realizaci. Jak jsou dvojčata, tak se nějak podpoří, nebo jsou kamarádi blízko.


Taky bych nebyla tak příkrá, snažila se najít, co dceru zaujme... a třeba je tak společenská, že jí prostě vadí cokoliv vykonávat sama. To se jinak soudí, když je dítě samo anebo když v okolí je dítě jiné.